Syn.: Alisma natans L., Elisma natans (L.) Buchenau
Čeleď: Alismataceae Vent. – žabníkovité
Rozšíření: Evropa. Atlantský a subatlantský druh vyskytující se převážně v západní a roztroušeně ve střední, východní a jižní části Evropy (Velká Británie, Španělsko, Francie, Benelux, Německo, Dánsko, Norsko, Švédsko, Polsko, Česká republika, Litva, Rusko, Itálie, Jugoslávie, Makedonie, Bulharsko). Vertikální rozmezí 50–1200 m n. m.
V Česku roste pouze v severních Čechách v CHKO Labské pískovce, kdysi rostl i na Frýdlantsku. Určité období byl považován v Česku za vyhynulý druh, v posledních létech byl však znovu nalezen. V současnosti jsou známé dvě lokality výskytu: v Údolí Labe Nad Kaménkou (malá požární nádrž) asi 2 km JZ od Dolního Žlebu a Královomlýnský rybník, ležící asi 3 km severozápadně od Maxiček.
Ekologie: Stojaté a pomalu tekoucí vody i periodicky zaplavované vlhké substráty pobřežních vod. Typickým stanovištěm jsou mělké pobřežní zóny rybníků, mrtvá říční ramena, jezírka v lomech a pískovnách, vyskytuje se rovněž v otevřených kanálových systémech (např. střední Wales). Substrát dna bývá písčitý, štěrkovitý nebo jílovitý, někdy mírně zrašelinělý. Vody jsou oligotrofní až mezotrofní s pH 4,5–8,5 (optimum 6,1–7), hloubka se pohybuje od několika centimetrů do 2(–4) m. Žabníček je náročný na čistotu vody, při znečištění a eutrofizaci vod ustupuje. Kvůli nízké schopnosti konkurovat dalším druhům vodních makrofyt se často vyskytuje v iniciálních sukcesních stadiích vodních stanovišť. Nejčastěji ve společenstvech tříd Littorelletea uniflorae, Isoëto-Nanojuncetea, Utricularietea intermedio-minoris, ve společenstvech svazů Potamion pectinati, Potamion polygonifolii, Nymphaeion, Ranunculion atd. Kvete v červnu až srpnu.
Popis: Vytrvalá, jednodomá vodní nebo bahenní rostlina. Lodyha zřetelně vyvinutá, vznášející se ve vodě nebo na bahně plazivá a na uzlinách kořenující. Dorůstá výšky (nebo spíše délky) cca 20–140 cm. U listů výrazná heterofylie. Submerzní ponořené listy čárkovité do 10 cm dlouhé, vyrůstající na bázi. Emerzní plavoucí nebo terestrické listy dlouze řapíkaté, vejčité až eliptické. Čepele celistvé, na bázi zaokrouhlené až klínovité, až 4 x 1,5 cm velké. Květy oboupohlavné, dlouze stopkaté, v paždí horních plovoucích listů. Kališní lístky 3. Korunní plátky 3, bílé (vzácně narůžovělé), jen na bázi žlutě skvrnité, cca 7–10 mm dlouhé. Tyčinek je 6. Gyneceum složeno ze 6–15 plodolistů. U květů častá kleistogamie a pseudoviviparie. Plodem jsou asi 2,5 mm velké, podlouhle eliptické nažky s 12–15 podélnými žebry.
Záměny: V submerzní formě možná záměna s juvenilním Sparganium angustifolium.
Ohrožení a ochrana: Žabníček vzplývavý patří k druhům, které mizejí v celé Evropě, je zařazen do seznamu rostlin Bernské úmluvy. V ČR náleží mezi kriticky ohrožené druhy (C1b), zákon jej chrání podle pozměňovací vyhlášky (175/2006 Sb.) jako druh silně ohrožený (§2).
Poznámka: Na některých lokalitách v Evropě ohrožen invazním druhem novozélandského původu Crassula helmsii.
Fotografováno dne 19. 5. 2007 (Česko, Botanická zahrada Liberec) a 26. 8. 2007 (Královomlýnský rybník).